Pozdní Tchang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Říše Pozdní Tchang
 Ťin (Pět dynastií)
 Pozdní Liang
923–937 Pozdní Ťin (Pět dynastií) 
geografie
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
923, z knížectví Ťin po dobytí říše Pozdní Liang
zánik:
937, zničena v povstání Š’ Ťing-tchanga, který založil říši Pozdní Ťin
Státní útvary a území
Předcházející:
Ťin (Pět dynastií) Ťin (Pět dynastií)
Pozdní Liang Pozdní Liang
Nástupnické:
Pozdní Ťin (Pět dynastií) Pozdní Ťin (Pět dynastií)
Ukázka čínského písma Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.

Říše Pozdní Tchang (čínsky v českém přepisu Chou Tchang, pchin-jinem Hòu Táng, znaky zjednodušené 后唐, tradiční 後唐) byl jeden ze států, které se vystřídaly v severní Číně po pádu říše Tchang, v období Pěti dynastií a deseti říší. Založil ji roku 923 Li Cchun-sü, šatoský kníže z Ťin, který ze svého území v Šan-si ve válce s říší Pozdní Liang postupně dobyl severní Čínu. Li Cchun-sü zemřel roku 926, poté se stát utápěl ve sporech jeho nástupců dokud roku 936 nepovstal vojevůdce Š’ Ťing-tchang, který vyhlásil vlastní stát Pozdní Ťin a na přelomu let 936/937 zabral tchangské území.

Historie

Roku 907 svrhl posledního císaře říše Tchang jeho vojevůdce Ču Wen, který zřídil vlastní stát Pozdní Liang. Jižní Čína poté od ústřední vlády definitivně odpadla. V severní Číně nepřátelský postoj vůči liangské vládě zaujali zejména Šatoové Li Kche-junga († 908) a jeho syna Li Cchun-süa, kteří zřídili knížectví Ťin v Šan-si, a Liou Šou-kuang vládnoucí severovýchodu Číny z Jou-čou (Pekingu), od roku 911 jako císař říše Jen. V nastalé válce zvítězili Šatoové Li Cchun-süa, kteří roku 915 dobyli Jen a roku 923 obnovili říši Tchang s Li Cchun-süem na císařském trůnu (pro odlišení od svého vzoru získala od historiků označení Pozdní Tchang). Téhož roku zlikvidovali říši Liang. Tchangskému císaři se poté podřídila celá severní Čína, a formálně i jihočínské státy. Roku 925 dobyl stát Rané Šu v S’-čchuanu.

Li Cchun-sü si však jako císař neudržel podporu svých věrných, regionální guvernéři nelibě nesli pokusy vlády o omezení jejich moci, jeho generálové se cítili ohroženi vzestupem moci eunuchů (mocných za dynastie Tchang, nicméně od Ču Wenových čistek roku 903 bez vlivu), prvního ministra Kuo Čchung-tchaoa zabila císařovna podporovaná eunuchy. Roku 926 vypuklo několik povstání v regionech, generál Li S’-jüan (adoptivní syn Li kche-junga) vyslaný k jejich potlačení se přidal na stranu rebelů a nespokojenci v hlavním městě – Luo-jangu – zabili císaře. Li S’-jüan poté takřka bez odporu obsadil metropoli a nastoupil na trůn.

Nový panovník rychle zavedl pořádek v zemi, soustředil v okolí metropole silnou armádu, uspořádal státní finance (mimo jiné sjednotil tři finanční úřady do finančního vládního výboru a zrušil státní monopol na výrobu alkoholu a železa). Intriky a nepřátelství však i nadále u dvora kvetly. Kontrola nad vzdálenějšími regiony byla mnohdy problematická, zejména guvernéři S’-čchuanu si vedli dosti samostatně (až po popravu vládních inspektorů roku 927). Na druhé straně však s pomocí jihočínského formálně závislého království Čchu zabránil přechodu vládce Ťing-nanu (státu na středním toku Jang-c’) ke spojenectví s říší Wu a na severu zlikvidoval pokus guvernéra Ting-čou o spojení s říší Liao.

Koncem roku 933 Li S’-jüan onemocněl, v nervózní atmosféře se jeho syn a následník Li Cchung-žung pokusil obsadit císařský palác, v nastalých bojích byl zabit a na trůn po smrti císaře nastoupil mladší Li S’-jüanův syn Li Cchung-chou. Následující rok na rozbroje v metropoli reagoval guvernér S’-čchuanu vyhlášením samostatnosti (říše Pozdní Šu), a po několika měsících se tchangská vláda pokusila přesunout některé guvernéry, na což jeden z nich, Li S’-jüanův adoptivní syn čínského původu Li Cchung-kche, reagoval vzpourou, a když se metropolitní armáda přidala na jeho stranu, svrhl císaře. Prvním z guvernérů, kteří uznali Li Cchung-kchea, byl velitel vojsk na severní a severovýchodní hranici a Li S’-jüanův zeť Š’ Ťing-tchang, dlouholetý Li Cchung-kcheův soupeř. Přesto se nové vládě vztahy se Š’ Ťing-tchangem nepodařilo uspořádat a roku 936 vypukla otevřená válka, ve které s pomocí armády říše Liao Š’ Ťing-tchang prohlásil císařem říše Pozdní Ťin, porazil tchangská vojska, a začátkem roku 937 obsadil Luo-jang, přičemž Li Cchung-kche spáchal sebevraždu. Říše Pozdní Tchang tím zanikla.

Císařové

Císařové Pozdní Tchang
Jméno Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Kuang-šeng šen-min siao chuang-ti
光聖神閔孝皇帝
Čuang-cung
莊宗
Li Cchun-sü
李存勖
885–926 923926 Tchung-kuang (同光, 923–926)
Che-wu chuang-ti
和武皇帝
Ming-cung
明宗
Li S’-jüan (李嗣源)
od 927 Li Tan (李亶)
867–933 926933 Tchien-čcheng (天成, 926–930)

Čchang-sing (長興, 930–934)

Min-chuang-ti
閔皇帝
Li Cchung-chou
李從厚
914–934 933934 Jing-šun (應順, 934)
Li Cchung-kche (李從珂),
původně Wang Cchung-kche (王從珂)
885–937 934937 Čching-tchaj (清泰, 934–937)
Li Cchung-chou je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝), nebo První sesazený císař (Čchien-fej-ti, 前廢帝). Li Cchung-kche dostal od historiků jméno Sesazený císař (廢帝, Fej-ti), nebo Poslední císař (末帝, Mo-ti).

Odkazy

Literatura

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov (eds). The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Five Dynasties and Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy